POSLAT VOJÁKY DO AFGHÁNISTÁNU ČI NEPOSLAT

Působení ČR v Afghánistánu

Provinční rekonstrukční tým (PRT) České republiky působí v Lógaru. PRT je neodmyslitelnou součástí mise ISAF. Bez nich by totiž působení mimo Kábul bylo nemožné. Hlavním úkolem je podpora ústřední vlády v provinciích a pomoc při zajištění bezpečného prostředí pro rekonstrukci země. Tedy poskytují pomoc při koordinaci humanitární a rozvojové pomoci, spolupracují s místní administrativou, spolupracují s mezinárodními nevládními organizacemi a dalšími aktéry při procesu rekonstrukce země. Monitorují reformu bezpečnostního sektoru, podporují či přímo provádějí výcvik Afghánské národní armády (ANA) a policie (ANP), pomáhají při reformě, rozvoji a posilování efektivní civilní administrativy, či podporují boj proti drogám.
PRT má dvě složky. Tou první a méně početnější je civilní složka, která se stará o rekonstrukci. Tou druhou a početnější je vojenská složka. Ta zajišťuje bezpečnost, dopravu a komunikaci s ISAF a plní úkoly vyplývající z operačního plánu ISAF. Pro splnění cílů mise je důležitější ta první, tedy experti z různých ministerstev či rozvojových agentur. Tito lidé udržují kontakt s místním obyvatelstvem a především s místními úřady. Dále rozpoznávají potřeby obyvatel a navrhují rozvojové projekty a jejich následnou realizaci.
Dalšími jednotkami v Afghánistánu je 5. kontingent Armády České republiky polní nemocnice a chemické jednotky. Jejich hlavním úkolem je poskytování zdravotnického zabezpečení vojákům Severoatlantické aliance, tranzit pacientů a podílení se na výchově a vzdělávání zdravotnického personálu afghánské armády a bezpečnostních sil.
Další český kontingent působí v provincii Uruzgan. Ten se stará především o ochranu a obranu perimetru nizozemské základny.
A od konce dubna působí na jihu v provincii Helmand kontingent SOG AČR, který tak posílil britské brigády.

Hlavní problémy a jejich možné řešení

Podle Jiřího Nekvasila, českého velvyslance v Afghánistánu, je velký problém v efektivitě využívání darovaných peněz. Budují se velké projekty jako je například infrastruktura, ale to Afghánci nevidí. Proto mluví o potřebě vytvořit novou strategii, zaměřenou právě na obyčejné lidi. Musíme Afghánce přesvědčit o tom, že to co děláme, děláme pro ně. Musí cítit, že se nemusí každý den prát o živobytí a bát se, že neuživí rodinu, protože jídlo jim zajistí peníze získané z mezinárodních podpor.
Podle Václava Pechy, velitele PRT v Lógaru, se nedaří dostat finanční humanitární pomoc až k tomu poslednímu Afghánci, kvůli dvěma důvodům. Tím prvním byla velká roztříštěnost finanční pomoci, která proudila do Afghánistánu po pádu Talibanu. Mezinárodní společenství nevěděli, jak do země, která je poškozena téměř třicetiletou válkou, dostat peníze pro ty, co to opravdu nejvíce potřebují. Nyní už se ponaučili a přehodnocují své kroky, jako například, že ne všechno se dá distribuovat skrze vládu, protože ta je velmi zkorumpovaná. A druhým problémem je, že peníze od velkých dárců, se skrze zprostředkovatele této pomoci vrací zpět do země, z které tito dárci pocházejí.
Do afghánistánu bylo od roku 2001 napumpováno už 50 miliard amerických dolarů. A to se v roce 2003 počítalo s maximálními náklady 19-20 miliard amerických dolarů.

Na začátku letošního roku byl Logár jednou z mála bezpečných provincií. Nyní už tomu tak není. Taliban postupuje do středu země směrem ke Kábulu a Logár mu stojí v cestě. Při svých útocích se jim dokonce podařilo zavraždit místního guvernéra. Jeho nástupcem se Atiqullah Ludin. A do své funkce vstoupil rázným krokem. Nabídl Talibanu příměří, a když ho do měsíce nepřijmou, tak s nimi zatočí. Říká, že většinu z nich zná osobně a jejich počet nepřesahuje 150 povstalců.
Podle něj se situace v poslední době zhoršila, protože lidé nemají práci. Logár je jedním z nejchudších regionů, a proto peníze jsou tím důvodem, proč jsou obyčejní lidé ochotni spolupracovat s Talibanem, anebo také kvůli výhružkám.
Dále žádá, Českou republiku a především český vojenský tým působící tam, o pomoc při vycvičení armády a policie, zemědělcům a také o podílení se na vzniku sdělovacích prostředků, které by byly schopny čelit talibanské propagandě.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, vyzývá představitele NATO, Evropské Unie nebo-li států účastnících se mise v Afghánistánu, aby si uvědomili, že vysláním svých vojsk se upsali k dlouhodobému závazku vůči afghánskému lidu. Dále říká, že by se státy NATO neměli nechat zastrašit novou strategií Talibanu, který se pomocí sebevražedných útoků a úmyslného zabíjení nevinných civilistů, snaží ovlivnit veřejné mínění ve státech NATO. Na návrh afgánského ministra obrany, jenž usiluje o vytvoření společné afghánsko-pákistánské armády, která by hlídala jejich společnou hranici, reagoval pozitivně. Podle něj to je možné, neboť afghánsko-pákistánské vztahy jsou na nejlepší úrovni za posledních několik let. Navíc Pákistán, tento problém s pohraničím, začal brát konečně vážně. Uvědomil si, že lidé co se snaží destabilizovat Pákistán, jsou ti jedni a ti samí co ti, co se o stejnou věc pokouší v Afghánistánu. Takže jsou na stejné lodi a měli by si konečně začít pomáhat.
Podle Scheffera je nejdůležitějším úkolem zajistit bezpečné prostředí pro rekonstrukci a obnovu státu. Afghánská vláda se musí snažit o vymícení korupce, posílení právního státu a o zničení narkomafie.
Problémem Afghánistánu je, že je státem jen podle jména. Ve skutečnosti existuje kábulská Afghánistán prezidenta Hamída Karzího, který je podporovaný mezinárodním společenstvím, a poté Afghánistán všude okolo. Karzáího vliv dosáhne pouze do okolí hlavního města. Ve zbytku země, kde žije převážná většina obyvatel, vládnou samozvaní vojenští velitelé. Proto hlavním úkolem prezidenta je zrušit předěl mezi Kábulem a Afghánistánem. Musí vytvořit fungující státní správu schopnou spolupráce s rozdílnými etniky a zároveň prosadit svou autoritu a udržet mír.
V Afghánistánu žije šest hlavních etnických skupin. Ale vládu tvoří především Tádžikové ze severu. Nesouhlas početnějších Paštunů, kteří zemi tradičně vládli, s názory vlády vedl k jejich odcizení. A proto v jejich provinciích na jihu Afghánistánu má Taliban vysokou podporu.
Dále Scheffer dodal, že se NATO musí zaměřit na trénování a vyzbrojení nové afghánské armády. Ta by měla mít do konce roku 80 000-120 000 mužů. Poté nastane v zemi pokrok, dodává Scheffer. To je mu ostatně vyčítáno řadou politiků, že po 7 letech nevidí žádné výsledky. Ten to ale odmítá s tím, že po vyhnání Talibanu v roce 2001 se země nacházela v jakémsi středověku a od té doby došlo k zásadnímu pokroku. Proto vyzývá státy, aby byly trpělivější.
General David McKiernan, velitel jednotek ISAF, vysvětlil, pro pořad Otázky Václava Moravce, proč vzrostl počet útoků a násilností o 30% oproti loňskému roku. Je to především kvůli nové strategii Talibanu. Ten upustil od velkých útoků a raději se zaměřil na menší a více promyšlené. Nyní si pro své cíle vybírá úřady, afghánské policisty a civilisty. Dalším činitelem, který zvýšil násilnost, je nárůst kriminality a také boj s drogovými magnáty.
Do země proudí stále více vzbouřenců přes afghánsko-pákistánskou hranici. A dokonce jsou mezi nimi čím dál častěji děti. Přicházejí tam z Pákistánu a jejich jediným cílem je bojovat nebo se stát sebevražedným atentátníkem. V květnu tohoto roku objevila pákistánská armáda náboženskou školu,
ve které byli připravováni chlapci mladší 12 let na válku. Údajně se v budově nacházely také vesty plné výbušnin na atentáty. Duchovní si do školy vybíraly děti, které jsou lehce manipulovatelné, a přesvědčovali je, aby se staly sebevražednými atentátníky. Poté je učili jak řídit auto, které by mohli poté naplnit výbušninami a použít na útok, bojovat, ale také jak popravovat zajatce.
General McKiernan odhaduje, že vojenské tažení bude trvat minimálně další čtyři roky. Během této doby, se budou především snažit o vybudování soběstačné afghánské armády a o vylepšení a zreformování policie.
Nyní v zemi operuje přes 50 000 spojeneckých jednotek a jejich generál žádá Evropské státy o jejich navýšení. Ovšem jeho žádost evropské státy přijímají většinou negativně. Itálie a Španělsko jsou zásadně proti a Německo pošle pouze jeden až čtyři tisíce vojáků a to pouze do oblastí, kde je klid. Hlavní příčinou je údajné riziko civilních ztrát a také větší ohrožení vojáků.
Česká ministryně obrany Vlasta Parkanová uvedla, že požádá parlament o navýšení počtu českých vojáků. K tomu ale nejspíše nedojde kvůli opozici, která návrh v poslanecké sněmovně nepodpoří. Předseda KSČM a místopředseda poslanecké sněmovny řekl, že stanovisko komunistů se nezměnilo a tedy budou hlasovat proti. Dále vyzval vládu, ať neochraňuje britské vojáky a zůstane raději u vojenské nemocnice. A nakonec dodal, že se Češi stali součástí okupačních vojsk. ODS alespoň počítala s podporou ČSSD, ale její vedení se na svém grémiu usneslo, že vyzve všechny své členy, aby hlasovali jednotně, a tedy proti posílení českých jednotek v provincii Logár. Lubomír Zaorálek (ČSSD) tvrdí, že vláda neposkytla dostatek informací a bude žádat vysvětlení od ministryně obrany Vlasty Parkanové.
Vláda už dříve schválila navýšení počtu vojáku na 745 mužů a s tím také zvýšení výdajů. To ovšem ihned odmítl předseda ČSSD Jiří Paroubek s odkazem na ekonomickou situaci České republiky. Zaskočen touto situací je náčelník generálního štábu AČR generál Vlastimil Picek, který podotkl, že vycouvání z mezinárodních závazků není jednoduché.

Nový americký prezident

Před novým americkým prezidentem Barackem Obamou stojí v Afghánistánu nelehký úkol. Musí se vypořádat s jednotky Talibanu, které jsou rozprostřeny po celé zemi, a podnikají jeden útok za druhým. Dále s vládou prezidenta Hamida Karzaiho, který je kritizován, že nezvládá situaci a jeho vláda je slabá. Armáda spojeneckých jednotek se potýká se špatnou strategií, nedostatkem výbavy a také vojáků. A v neposlední řadě Pákistán, který je kritizován za svou neangažovanost v bojích proti talibanovým milicím v pohraničí.
Obama připravuje novou strategii. Také chce navýšit počty vojsk a zapojit do konfliktu další národy. A neméně důležitým úkolem je podle něj dopadení Usámi bin Ládina, který je zodpovědný za teroristické útoky z 11. září 2001.
Jeden z Obamových poradců uvedl, že se budou snažit zapojit do řešení krize sousední Írán. Řekl: „ Íránci stejně jako my nechtějí v Afghánistánu silné sunnitské vzbouřenecké skupiny.“
Dále je Obama ochoten přistoupit na jednání s Talibanem. I když ten to doposud odmítal, tak pentagon věří, že se tak stane, jelikož řada bojovníků uvnitř Talibanu má rozdílný názor na společná jednání.
Otázkou zůstává, zda bude nadále podporovat slabého afghánského prezidenta Hamida Karzaiho nebo nechá Velkou džirgu vybrat nového vůdce do čela země. K druhému názoru se přiklání řada představitelů NATO a evropských zemí.
Podle Obami je Bushův plán na vybudování demokracie západního vzoru v Afghánistánu nemožné. Proto se bude snažit o vytvoření stabilního státu, který nebude podporovat islámské extremisty a neohrožovat tak americké zájmy.
Dále hodlá navýšit počet vojáků v Afghánistánu tím, že pošle další dvě nebo tři bojové brigády, a dále doufá, že se mu podaří přesvědčit evropské spojence, aby udělali totéž.
Také chce jednat s Pákistánem o rozšíření bojů na jeho území, konkrétně do Vazíristánu. Toto požaduje náčelník spojených štábů Mike Mullen, který řekl, že je nezbytnou podmínkou zničit bezpečné tábory Talibanu v Pákistanu, pokud chceme válku vyhrát. Na tomto území se také pravděpodobně skrývá bin Ládin. A Obama už dříve uvedl, že pokud by ho našli, tak na něj zaútočí, bez ohledu na to, zda s tím Pákistán bude či nebude souhlasit.

Kometnář

Myslím si, že by parlament měl poslat vojáky do Afghánistánu. Jednou jsme členy NATO, tak bychom měli plnit závazky vůči němu. Navíc opozice argumentuje tím, že nechce vojáky ohrožovat na životech. Ale jsou to vojáci. Své povolání si vybrali dobrovolně a určitě nešli k armádě s tím, že budou celý život jen dělat různá cvičení. A právě tím, že vládní opozice nechce navýšit počet vojáku, tak ohrožuje vojáky v Afghánistánu. Není jich tam mnoho, takže musí pracovat ve dne v noci bez odpočinku. Více vojáku by znamenalo více klidu, méně stresu a tím pádem i menší riziko ohrožení.

ZDROJE:

GIRARDET, E. Afghánistán mezi válkou a mírem. National Geographic Česká republika, 2003, č. 11, s. 84- 105

GIRARDET, E. Nový den pro Kábul. National Geographic Česká republika, 2002, č. 12, s. 123- 137

ČT24. V Afghánistánu útočí dětští atentátníci [online], cit. [2008-06-18]

http://www.ct24.cz/svet/19076-v-afghanistanu-utoci-detsti-atentatnici

ČT24. Ministři NATO se na zintenzivnění bojů v Afghánistánu neshodli [online], cit. [2008-10-09]

http://www.ct24.cz/svet/19076-v-afghanistanu-utoci-detsti-atentatnici

IDNES. Afghánistán - země, o které se mluví [online], cit. [2001-10-08]
http://cestovani.idnes.cz/igsvet.asp?r=igsvet&c=A010914_122937_igsvet_kah&l=1&t=A010914_122937_igsvet_kah&r2=igsvet

PRT LÓGAR [online].
http://www.mzv.cz/www/logar/?ido=21729&idj=1

HEDVÁBNÁ STEZKA [online].
<http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/afghanistan/asie-afghanistan-historie>.

MINISTERSTVO OBRANY ČR[online].
<http://www.army.cz/scripts/detail.php?pgid=69>.

ČT [online]. <http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1126672097-otazky-vaclava-moravce/208411030501102-08.11.2008-21:00.html>.

RADIO FREE EUROPE. British Commander In Afghanistan Reportedly Quits [online], cit. [2008-11-01]http://www.rferl.org/content/British_Commander_In_Afghanistan_Reportedly_Quits/1337235.html

RADIO FREE EUROPE. Europe Could Boost NATO Afghanistan Troop Levels [online], cit. [2008-10-24]http://www.rferl.org/content/Europe_Could_Boost_NATO_Afghanistan_Troop_Levels/1332489.html

RADIO FREE EUROPE. Report: Obama Seeking New Approach In Afghanistan [online], cit. [2008-11-11]http://www.rferl.org/content/Report_Obama_Seeking_New_Approach_In_Afghanistan/1340438.html

REUTERS. Obama seeks new approach in Afghanistan: report [online], cit. [2008-11-11]http://www.reuters.com/article/politicsNews/idUSTRE4AA19Z20081111

REUTERS. Obama faces big challenges in Afghanistan[online], cit. [2008-11-13]http://www.reuters.com/article/newsOne/idUSTRE4AC17S20081113

NOVINKY. Obama změní strategii v Afghánistánu, chce hlavu bin Ládina [online], cit. [2008-11-11]http://www.novinky.cz/clanek/154149-obama-zmeni-strategii-v-afghanistanu-chce-hlavu-bin-ladina.html