USA pošle do Afghánistánu další jednotky

Doufám, že do léta se nám podaří do Afghánistánu dostat tři až čtyři bojové brigády.“ Řekl ministry obrany USA Robert Gates.Gates po čtvrteční návštěvě základny NATO nedaleko Kandaharu v jižním Afghánistánu kritizoval OSN a Evropskou unii za neochotu se více podílet na stabilizaci a pomoci v zemi.V současnosti se v Afghánistánu nachází celkem 65 000 vojáků, včetně 30 000 ze Spojených států, aby bojovali proti zvýšené agresivitě vzbouřenců a zažehnaly tak obavy západu.Americký armádní generál David McKiernan, vrchní velitel jednotek NATO v Afghánistánu, požadoval čtyři bojové brigády a záložní jednotky. Tedy celkem více než 20 000 vojenských jednotek.„Rozmístění první brigády je naplánováno již na leden příštího roku. A doufáme, že další dvě brigády se nám podaří poslat už koncem jara.“ Řekl Robert Gates, který zůstane na svém postu i poté, co se Barack Obama stane příští měsíc prezidentem USA.Většina jednotek bude poslána do jižního Afghánistánu, kde je situace nejhorší.To jestli bude Washigton schopný poslat další vojáky závisí především na tom, jestli se jim podaří stáhnout alespoň část ze 150 000 vojáků, které mají v Iráku. Tam se bezpečnostní situace výrazně zlepšila, ale velitelé varují před výrazným oslabením počtu vojsk.Obama slíbil udělat z Afghánistánu jednu ze svých největších priorit, a proto slibuje, že tam pošle další jednotky.Gates a McKiernan se shodli na tom, že západní pomoc Afghánistánu bude muset trvat ještě několik let. „ Zabere nám ještě další 3 nebo 4 roky než vycvičíme armádu a rozvine a zreformujeme afghánskou policii na takovou úroveň, aby už nebyly závislí na pomoci mezinárodních sil.“ Řekl McKiernen. Na otázku, zda-li to znamená, že 50 000 amerických vojenských jednotek, což je budoucí celkový počet po příchodu dalších brigád, bude muset tak dlouho zůstat v Afghánistánu, už ale odmítl odpovědět.Podle ICOS nebo-li Mezinárodní rady pro bezpečnost a rozvoj se došlo k velkému navýšení rozlohy území, na kterém působí Taliban. Podle rady už vzbouřenci operují, a tedy trvale působí již na 72 % rozlohy země. Trvalým působením se myslí minimálně jeden útok povstalecký útok týdně v dané oblasti v průběhu celého roku. Od loňska toto působení vzrostlo o 18 %.
„Ze čtyř cest do Kábulu jsou nyní tři postiženy aktivitou Tálibánu. Jeho šíření vypovídá o tom, že vojenská, politická a ekonomická strategie Tálibánu je nyní úspěšnější, než je tomu na západě. Taliban pomalu uzavírá smyčku okolo hlavního města Kábulu tím, že staví své základny blízko u města… užívání těchto základen pro povstalecké útoky se v Kábulu dramaticky zvýšilo.“ tvrdí rada.NATO a afghánská vláda toto tvrzení odmítají. Tvrdí, že ICOS vyhodnotil špatně své údaje. Protože častokrát dochází pouze ke sporadickým teroristickým útokům, které neznamenají trvalou působnost.„Taliban působí pouze na jihu a východě Afghánistánu, což je méně než polovina území, a neovládá žádnou oblast, kde jsou přítomny mezinárodní nebo afghánské jednotky.“ říká mluvčí NATO James Appathurai. Dále dodal: „Taliban neovládá žádné oblasti, kde jsou afghánští a mezinárodní vojáci. Když tálibové vidí takovouto hlídku, tak utečou. Takže myšlenka, že Táliban kontroluje rozsáhlá území, je prostě nemožná.“
Avšak o narůstající síle Talibanu není pochyb. Podle OSN už letos v bojích zahynulo nejméně 4000 lidí, z nichž jedna třetina byli civilisté. Dále říká, že zatímco stoupá přítomnost povstalců v provinciích na jih, západ a východ od Kábulu, tak počet vzbouřeneckých útoků uvnitř města ve skutečnosti poklesl. K tomuto poklesu došlo díky silnější a mnohem viditelnější policii ve městě, která vznikla jako odpověď na sérii sebevražedných útoků v loňském roce v Kábulu.


ZDROJE:
REUTERS, U.S. aims for more troops in Afghanistan, Gates says [online], cit. [2008-12-11] http://www.reuters.com/article/topNews/idUSTRE4BA1DV20081212?pageNumber=1&virtualBrandChannel=10112
REUTERS, Taliban in 72 pct of Afghanistan, think-tank says [online], cit. [2008-12-08] http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSISL26617
CNN, U.S. to send more troops to Afghanistan [online], cit. [2008-12-11] http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/11/gates.afghanistan/index.html
GUARDIAN, Thousands more US troops planned in Afghanistan [online], cit. [2008-12-11] http://www.guardian.co.uk/world/2008/dec/11/robert-gates-afghanistan-troops
YAHOO, U.S. aims for more troops in Afghanistan, Gates says[online], cit. [2008-12-11] http://news.yahoo.com/s/nm/20081211/ts_nm/us_afghan_usa_gates
BBC, US details Afghan reinforcements [online], cit. [2008-12-11] http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7777113.stm
YAHOO, Taliban in 72 percent of Afghanistan, think-tank says [online], cit. [2008-12-08] http://news.yahoo.com/s/nm/20081208/ts_nm/us_afghan_report
JAVNO, Taliban In 72 Pct Of Afghanistan, Think-Tank Says [online], cit. [2008-12-08] http://www.javno.com/en/world/clanak.php?id=212203
ABC, Taliban in 72 Percent of Afghanistan, Think-Tank Says [online], cit. [2008-12-08] http://abcnews.go.com/International/Terrorism/wireStory?id=6414377

SHRNUTÍ

Již je tomu více než sedm let, co začala válka v Afghánistánu, a odchod spojeneckých vojsk je stále v nedohlednu. Afghánistán se stále nedaří stabilizovat a zajistit tak bezpečí v zemi. Příčina tohoto stavu je způsobena 5 hlavními problémy. Tím prvním je špatná strategie, se kterou do Afghánistánu spojenci vstupovali. Druhým je neochota evropských zemí se více zapojit do války. Třetím důvodem je neutichající odpor Talibanu. Čtvrtým problémem je, že Afghánistán je drogová supervelmoc, a poslední příčinou je Pákistán.

Špatná strategie
Podle analytiků se válka v Afghánistánu táhne už tolik let, protože spojenci nevyužili okamžitého úspěchu, kterého dosáhli na konci roku 2001.
Západní velmoci v čele s USA sice rychle dobyly hlavní město Kábul a svrhli vládu. Do čela země se postavil Hamid Karzai, který spolupracoval s USA v boji proti terorismu. Z počátku se mu zemi podařilo částečně sjednotit a stabilizovat. Začali tam probíhat demokratické volby, ale sestavení vlády trvalo příliš dlouho a Taliban se mezitím vzpamatoval a nabral opět na síle. Navíc se k nim přidávají i místní občané, kteří jsou nespokojeni se stávající situací, která se stále nelepší ani s novou vládou a také mají výhrady vůči neislámskému západu.
Kvůli nezdarům s pokusy o konec války se stále častěji ozývají hlasy vrcholných představitelů států nebo armády, které tvrdí, že už se nechystají válku vyhrát, ale že jde pouze o snížení vlivu Talibanu natolik, aby si s ním poradila afghánská armáda. A především začali spojenci přehodnocovat své dosavadní postupy a strategie, které nevedou k úspěchu.
Jedním z prvních problémů bylo, že se nepodařilo dostat finanční humanitární pomoc až k tomu poslednímu Afghánci, a to kvůli dvěma důvodům. Tím prvním byla velká roztříštěnost finanční pomoci, která proudila do Afghánistánu po pádu Talibanu. Mezinárodní společenství nevěděli, jak do země, která je poškozena téměř třicetiletou válkou, dostat peníze pro ty, co to opravdu nejvíce potřebují. Nyní už se ponaučili a přehodnocují své kroky, jako například, že ne všechno se dá distribuovat skrze vládu, protože ta je velmi zkorumpovaná. A druhým problémem je, že peníze od velkých dárců, se skrze zprostředkovatele této pomoci vrací zpět do země, z které tito dárci pocházejí.
Dalším velkým problémem je neefektivní využívání darovaných peněz. Budují se velké projekty jako je například infrastruktura, ale to Afghánci nevidí. Nová strategie se musí zaměřit na obyčejné lidi. Musíme Afghánce přesvědčit o tom, že to co děláme, děláme pro ně. Musí cítit, že se nemusí každý den prát o živobytí a bát se, že neuživí rodinu, protože jídlo jim zajistí peníze získané z mezinárodních podpor.
Obrovskou chybou bylo, že na těžce dobytých územích se nevybudovala žádná civilní infrastruktura a občanská společnost a Taliban se tak mohl po čase opět vrátit. Proto se musí postupovat podle nové strategie a to tak, že na dobytém území se musí ihned investovat do rozvoje. Vláda se musí zajímat o tyto lidi a tím si je získá na svou stranu.
Podle Jaap de Hoop Scheffer, generálního tajemníka NATO, je nejdůležitějším úkolem zajistit bezpečné prostředí pro rekonstrukci a obnovu státu. Afghánská vláda se musí snažit o vymícení korupce, posílení právního státu a o zničení narkomafie. Dále se NATO musí zaměřit na trénování a vyzbrojení nové afghánské armády.
Podle Baracka Obami, budoucího prezidenta USA, je Bushův plán na vybudování demokracie západního vzoru v Afghánistánu nemožné. Proto se bude snažit o vytvoření stabilního státu, který nebude podporovat islámské extremisty a neohrožovat tak americké zájmy.

Neochota Evropy
Evropské státy jsou každou chvíli pod kritikou USA za to, že stále nejsou schopni posílit stavy svých vojsk v Afghánistánu natolik, aby ovládali jim svěřené území. Nyní v zemi operuje přes 50 000 spojeneckých jednotek a jejich generál žádá o jejich navýšení. Ovšem jeho žádost evropské státy přijímají většinou negativně. Itálie a Španělsko jsou zásadně proti a Německo pošle pouze jeden až čtyři tisíce vojáků a to pouze do oblastí, kde je klid. Hlavní příčinou je údajné riziko civilních ztrát a také větší ohrožení vojáků.

Taliban
Druhým důvodem neúspěšné války je samozřejmě Taliban. Toto militantní hnutí zpočátku rychle ztratilo kontrolu nad Afghánistánem, které ovládalo. Ale díky nové strategii a přechodu na partyzánskou válku je v současnosti nejsilnější od 11. září 2001.
Už nebuduje velké základny, které byly lehkým terčem pro americké bombardéry, ale využívá znalost hornaté a nepřístupné krajiny své země. Bojovníci se sdružují do malých skupin, a díky tomu zapadnou do každé vesnice. Vyhýbají se přímým střetům a raději přepadávají kolony aut. Pokládají miny na cesty a nyní převzali i strategii teroristů z Iráku, která je velmi účinná a není proti ní obrany. Začali se sebevražednými atentáty. Vojáci USA a NATO si s nimi neví rady a při jejich útocích často umírají nevinní civilisté.
Navíc díky radikální strategii, v podobě silného zastrašování místních obyvatel, získává stále nové členy. Protože lidé mají strach a nemají peníze. A tak jim nezbývá nic jiného než se přidat na stranu vzbouřenců.
Taliban stále odmítá jakákoli jednání o míru, dokud všechny spojenecké jednotky neopustí zemi. O přehodnocení jejich stanoviska se pokouší afghánský prezident Hamid Karzai, který se snaží využít změn, kterých Taliban během posledních 7 let prošel, kdy do čela se dostali umírněnější vůdci, a ty se právě snaží dostat na svou stranu.

Drogy
Velkým problémem jsou také drogy. Z Afghánistánu se stala narkotická velmoc. Vyrábí se tam přes 90% světových zásob heroinu, který má cenu miliard dolarů. Výroba drog je ještě větší než před invazí. Země je zpustošená válkou, lidé jsou chudí a pěstují mák setý, tedy to co jim zaručí největší obnos peněz. Drogoví dealeři jsou potom hlavními sponzory povstalců, kteří jejich peněz dokážou efektivně využít na nákup nových min a zbraní. Tento problém si dobře uvědomují jak spojenci, tak i místní vláda. Ta připravila plán na zlikvidování makových polí. Pomocí peněz od USA chce každému zemědělci dát semena a umělé hnojivo a pomocí kampaně je chce přesvědčit, aby začali pěstovat jiné plodiny. Když neuposlechnou a budou pěstovat mák dál, tak vláda zakročí a zničí jím úrodu, aby zabránila výrobě drog a následné podpoře povstalců.

Pákistán
Další příčinou, proč je invaze neúspěšná, je Pákistán. Tento soused nemá pod kontrolou hranice s Afghánistánem a toho využívají povstalci. Po každém útoku se utíkají schovat za hranice, kde na ně spojenecké jednotky nemohou. Pákistán nechce dovolit, aby se válka přesunula na jeho území. A po několika případech, kdy americké jednotky pokračovali v pronásledování povstalců až za hranice Pákistánu, vydal povolení svým vojákům střílet na Američany.
Nově zvolený prezident USA Barack Obama si je tohoto problému dobře vědom, a proto chce co nejdříve začít jednat s Pákistánem o rozšíření bojů na jeho území, konkrétně do Vazíristánu. To po něm požaduje náčelník spojených štábů Mike Mullen, který řekl, že je nezbytnou podmínkou zničit bezpečné tábory Talibanu v Pákistanu, pokud chceme válku vyhrát.
V nedávné době dokonce afghánský ministr obrany usiloval o vytvoření společné afghánsko-pákistánské armády, která by hlídala jejich společnou hranici, neboť jejich vztahy jsou na nejlepší úrovni za posledních několik let. Navíc Pákistán, tento problém s pohraničím, začal brát konečně vážně. Uvědomil si, že lidé co se snaží destabilizovat Pákistán, jsou ti jedni a ti samí co ti, co se o stejnou věc pokouší v Afghánistánu. Ovšem nedávné teroristické útoky v indické Bombaji a následná reakce Pákistánu, který chce přesunout část své armády k hranicím s Indií, plán na společnou armádu ohrožuje.

I když je problému v Afghánistánu dost. Tak to USA už musí dotáhnout do konce, a to i za cenu velkých ztrát. Nestabilizovat Afghánistán by znamenalo skvělé útočiště pro islámské fanatiky, kteří by tak mohli stále častěji podnikat útoky podobným těm z v USA či Madridu. Demokracie západních zemí není přizpůsobena na boj s terorismem, a proto se to musí vyřešit jednou provždy v Afghánistánu.

ANALÝZA 2: PÁKISTÁN-MOŽNÁ ROZHODUJÍCÍ ČLÁNEK VÁLKY

Jak je Pákistán rozhodujícím článkem pro vítězství v této válce poukazuje prohlášení budoucí ministryně zahraničí USA Hillary Clintnová. Uvedla, že zřídí funkci amerického vyslance, který by komunikoval a cestoval mezi vůdci Afghánistánu a Pákistánu, a pomáhal jim tak v boji proti narůstající síle Talibanu a Al-Kaidě. A nebo také zpráva Institutu pro mír (USIP), kterou vypracovalo šestnáct bývalých členů administrativ, tajných služeb a nezávislých think tanků uvádí nejdůležitějším bodem zahraniční politiky vztah USA a Pákistánu.

Pákistán a afghánsko-pákistánské pohraničí
Teroristé se po svém útoku v indické Bombaji dočkali něčeho, co možná ani sami nechtěli. Pákistán kvůli útokům uvažuje o přesunutí části své armády k indickým hranicím, kvůli vyhrocenému napětí mezi oběma státy. I když možná to byl vedlejší záměr. Jelikož se spekuluje, že Dekkanští mudžahedíni neboli organizace, která se k útokům přihlásila, byla podporována Al - Kaidou.
Jestli k přesunu pákistánské armády opravdu dojde, tak to pro už nyní dost nebezpečné afghánsko-pákistánské pohraničí bude mít negativní důsledky. V současnosti je většina území pod kontrolou Talibanu. Na kmenových územích v Pákistánu postupně rozšiřuje svůj vliv díky radikální strategii, v podobě silného zastrašování místních obyvatel. Militantní skupiny se dokonce sjednotili pod názvem Tehrik-e-Taliban a vzájemně si tak v bojích pomáhají. Navíc se drží svého zákona „oko za oko…“, a tak po každém náletu vzbouřenci odpovídají v podobě sebevražedných bombových útoků. Je to problém bez řešení, jelikož na žádné vyjednávání nechtějí přistoupit.
Například v provincii Svat radikálové vraždí své odpůrce, ničí dívčí školy a obchody s hudbou. Místní vláda utekla a zbytek obyvatel tu zůstal jen proto, že nemají žádné peníze, jelikož byli živeni především turismem, který však zanikl. Lidé jsou znechuceni touto situací, ale zároveň mají strach a navíc nemají peníze a to vše nahrává do karet Talibanu, který tak každým dnem získává nové a nové příznivce.
Tím že pákistánská armáda oslabí své stavy, tak s velkou pravděpodobností dojde k častějším útokům americké armády v Pákistánu. Už nyní se to Pákistánu nelíbí a více útoků může poničit americko-pákistánské vztahy, a tím ohrozit dlouhodobé strategické cíle USA. Jelikož přes Pákistán proudí do Afghánistánu 80% amerických zásob. Rusko také pohrozilo, že zakáže zásobování přes své území. Navíc rusko-americké vztahy jsou poslední dobou na kritické úrovni.
Vleklý spor o umístění protiraketové obrany v České republice a Polsku. Snaha NATO rozšířit svůj vliv dále na východ v podobě přijmutí Ukrajiny a Gruzie či americká podpora Gruzie ve válce o Jižní Osetii jsou hlavní důvody nespokojenosti Ruska a jeho následných reakcí. Moskva varuje, že rozmístí své rakety Iskander ve své kaliningradské enklávě. Příští rok zařadí do své výzbroje nové mezikontinentální rakety. A dokonce před pár dny vpluly do Karibiku ruské válečné lodě, které zde údajně připluly na společné námořní cvičení s Venezuelou.
Pákistán si sice chce udržet pohraničí pod kontrolou, i když na kmenových územích se mu to moc nedaří, ale nerad přitom dostává příkazy od USA. Navíc se jejich zájmy velmi liší. Pro Pákistán je strategicky důležité získat nazpět svůj vliv v Afghánistánu, o který kvůli Karzaimu postupně přicházejí, a kontrolovat hrozbu ze strany Indie. K obojímu vždy používali násilí, které nyní na přání USA musí zničit. Taliban je společné dílo pákistánské tajné služby a CIA. Není proto divu, že dnes vyplouvají na povrch informace o tom, že zatímco Pákistán hojně zásoboval Guantanamo chycenými členy Al-Kaidy, tak zároveň podporoval Taliban v bojích proti NATO.
Za to, že se Pákistánu situace vymkla z rukou, může několik důvodů. Vliv Pákistánské vlády na kmenových územích byl vždy minimální. Kmeny si vládly samy a byly pouze pod dohledem politických správců. A kvůli rostoucímu vlivu Talibanu se tento systém rozpadá. Dalším negativním faktorem je příchod radikálních islamistů z celého světa právě na kmenová území. Počet arabských, uzbeckých, tádžických, čečenských a dalších bojovníků se jen stěží odhaduje od 4000 do 45 000. Do této oblasti, ale také zavítali „warlordi“ neboli vůdci afghánských bojových skupin. Tito vůdci sice pomohli USA svrhnout Taliban, ale současná situace jim velmi vyhovuje. Zaměřili se totiž na obchod se zbraněmi a drogami a svými výdělky bohatě dotují Taliban. Případný smír mezi Talibanem a Kabulem by pro ně znamenal obrovskou ztrátu. Produkce opia by velmi poklesla, a přitom jen letos se ho vypěstovalo za 2 miliardy USD.
Podle místních odborníků se naskytuje řešení v podobě kombinace síly s obnovou. Často krát došlo, že spojenci dobyli území, ze kterého se stáhli, a po čase jej opět obsadil Taliban. Proto se musí postupovat podle nové strategie a to tak, že do dobytého území se musí ihned investovat do rozvoje, protože tam neexistují žádná práva, soudy, politické strany a jen pětina populace je gramotná. Vláda se musí zajímat o tyto lidi a tím si je získá na svou stranu.

Prohlášení vůdců Talibanu a Al-kaidy
Během sedmi let války prošel Taliban změnami, kterých se pokouší využít afghánský prezident Hamid Karzai. Do čela Talibanu se totiž dostali umírněnější vůdci a ty se snaží dostat na svou stranu. O tom svědčí také nedávné prohlášení vlády: „ Vláda bude jednat s každým, kdo uznává afghánskou ústavu."
Karzai nabídl beztrestnost vůdci afghánského Talibanu Mulla Muhamed Umarovi, pokud přistoupí na společná jednání o příměří. Na něj vypsali američané odměnu 10 mil. USD, protože si myslí, že je úzce napojen na bin Ladina. Ten to ale odmítl. Jeho bratr Farúk to okomentoval slovy: „Dokud budou cizí okupanti v Afghánistánu, nezahájíme žádná jednání. Právě oni jsou příčinou problémů v zemi. Jednání nepřinese žádné ovoce, dokud budou moc držet okupanti." A hned dodal, že žádné vyjednávání nepotřebují, protože se necítí být ohroženi. "Jsme tady v Afghánistánu v bezpečí a nepotřebujeme žádné Karzáího nabídky na zajištění bezpečnosti."
Podle analytiků se Karzaí touto nabídkou snaží vtáhnout do jednání umírněné představitele Talibanu. A také se tím snaží vyvolat spory uvnitř Talibanu a podpořit tak vznik „opozičních buněk“.

Dalším důkazem toho, že se teroristi necítí být ohrožení, může být nahrávka, na které mluví představitel Al Kajdy Zawahri o tom, že za finanční krizi mohou americké války.
Zástupce velitele Al kajdy na videu na internetu uvedl, že daňoví poplatníci doplácejí na Washingtonská vojenská tažení v Iráku a Afghánistánu, které nyní způsobili finanční krizi
„ Tato krize je jedna ze série krvácení americké ekonomiky po útocích z 11. září. A tato krvácení budou pokračovat, dokud se nepřestane pošetilá americká politika brodit v muslimské krvi. Řekl Ayman al-Zawahri na videu umístěném na islámských webových stránkách.„ Peníze daňových poplatníků byly utraceny na záchranu kapitalistů a k ochraně falešných zájmů.
Na otázku, zda je Washington schopný vyřešit tuto krizi Zawahri odpověděl: „ Mohli by zmírnit ztráty, kdyby zastavili bláznivé utrácení za válku proti muslimům.“
Zawahri dále řekl, že americké vojenské operace proti domorodým militantním kmenům v Pákistánu, které spolupracují s Al Kaidou, by mohl skončit neúspěchem i navzdory tomu, že Bushova vláda poslala další vojenské jednotky do sousedního Afghánistánu.„ Varuju tě (Bushi), jestli opravdu pošleš celou svou armádu do Pákistánu a do oblasti domorodých kmenů, tak za to skončíš v pekle.“ Pronesl Zawahri na videu, které bylo doplněno o anglické titulky.
Touha po jednáních k tomu, aby pomohli ukončit válku v Afghánistánu, ukazuje neúspěch vojenských jednotek vedených Američany, které Taliban poráží. „ Tohle všechno je důkaz jejich neúspěšné křížové výpravy.“ Tímto Zahrawi poukazuje na snahu zahájit dialogy mezi afghánskou vládou a některými umírněnými představiteli Talibanu.
Video bylo vydáno 19. listopadu jako reakce na nově zvoleného prezidenta USA Baracka Obamu, kterého varoval před neúspěchem, pokud bude pokračovat v politice G. Bushe.

Na velké problémy USA s válkou v Afghánistánu poukazuje i snaha zapojit sousední Írán do války. Ten Írán, který se snaží vyrobit jadernou zbraň a ignoruje veškeré výhružky EU, NATO či USA. Ten Írán, vůči kterému se v České republice a Polsku staví protiraketové štíty. Ten Írán, kterému vládne prezident Mahmúd Ahmadínežád. Ten Írán, kterému v době prezidentské kampaně vyhrožovala Hillary Clintnová válkou.

KOMENTÁŘ:
Myslím si, že se dříve či později podaří navázat jednání s Talibanem. Jelikož záměry Talibanu se od záměru Al-Kaidy liší. Taliban se snaží myslet i na obyčejné lidi, ikdyž jenom na Paštůny. Kdežto Al- Kaida se snaží jen o terorismus a dokonce i její šaría je k tomu přizpůsobena.
Ale ať už má USA problémy jakékoliv, tak by se neměla obracet na Írán s žádostí o pomoc. Jejich psychopatický prezident je nevypočitatelný a případná pomoc by určitě nebyla zadarmo. Což by v případě umožnění dokončit vývoj jaderné zbraně byla větší hrozba pro svět než Al-Kaida.
ZDROJE:

NOVINKY, Šéfkou diplomacie USA bude Hillary Clintonová, potvrdil Obama [online], cit. [2008-12-01]http://www.novinky.cz/clanek/155662-sefkou-diplomacie-usa-bude-hillary-clintonova-potvrdil-obama.html
NOVINKY, Írán má dost materiálu na výrobu jaderné bomby [online], cit. [2008-11-20]http://www.novinky.cz/clanek/154838-iran-ma-dost-materialu-na-vyrobu-jaderne-bomby.html
NOVINKY, Rusko zařadí do výzbroje nové balistické rakety [online], cit. [2008-11-29]http://www.novinky.cz/clanek/155484-rusko-zaradi-do-vyzbroje-nove-balisticke-rakety.html
NOVINKY, VIDEO: Ruské válečné lodě jsou v Karibiku, poprvé od studené války [online], cit. [2008-11-25]http://www.novinky.cz/clanek/155174-video-ruske-valecne-lode-jsou-v-karibiku-poprve-od-studene-valky.html
NOVINKY, Na americký štít chce zamířit rakety i Bělorusko [online], cit. [2008-11-14]http://www.novinky.cz/clanek/154451-na-americky-stit-chce-zamirit-rakety-i-belorusko.html
AKTUALNE, Experti: Největší výzvou nového prezidenta je Pákistán [online], cit. [2008-10-11]http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=618902
AKTUALNE, Pákistán zvažuje přesun armády k hranicím s Indií [online], cit. [2008-12-01]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=623567
AKTUALNE, Pákistánský novinář: Zbídačení lidí nahrává radikálům [online], cit. [2008-10-06]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=618492
AKTUALNE, Reportáž z Pešávaru - S Tálibánem za dveřmi [online], cit. [2008-09-06]http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tereza-engelova.php?itemid=4476
AKTUALNE, Afghánistán na rozcestí. Bude "hodný a zlý" Taliban?[online], cit. [2008-11-17]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=622337
REUTERS, FACTBOX: Sen. Clinton's views on foreign policy issues [online], cit. [2008-12-01]http://www.reuters.com/article/politicsNews/idUSTRE4AT2JM20081201?pageNumber=1&virtualBrandChannel=10341
REUTERS, Qaeda's Zawahri says U.S. wars behind financial crisis [online], cit. [2008-11-28]http://www.reuters.com/article/politicsNews/idUSTRE4AR1LZ20081129
REUTERS, Pakistani Taliban shrug off U.S. missile strikes [online], cit. [2008-11-26]http://www.reuters.com/article/worldNews/idUSTRE4AP4OZ20081126
REUTERS, Pakistan to move troops if Indian tensions worsen [online], cit. [2008-11-29]http://www.reuters.com/article/newsOne/idUSTRE4AS1ZH20081129