ANALÝZA 2: PÁKISTÁN-MOŽNÁ ROZHODUJÍCÍ ČLÁNEK VÁLKY

Jak je Pákistán rozhodujícím článkem pro vítězství v této válce poukazuje prohlášení budoucí ministryně zahraničí USA Hillary Clintnová. Uvedla, že zřídí funkci amerického vyslance, který by komunikoval a cestoval mezi vůdci Afghánistánu a Pákistánu, a pomáhal jim tak v boji proti narůstající síle Talibanu a Al-Kaidě. A nebo také zpráva Institutu pro mír (USIP), kterou vypracovalo šestnáct bývalých členů administrativ, tajných služeb a nezávislých think tanků uvádí nejdůležitějším bodem zahraniční politiky vztah USA a Pákistánu.

Pákistán a afghánsko-pákistánské pohraničí
Teroristé se po svém útoku v indické Bombaji dočkali něčeho, co možná ani sami nechtěli. Pákistán kvůli útokům uvažuje o přesunutí části své armády k indickým hranicím, kvůli vyhrocenému napětí mezi oběma státy. I když možná to byl vedlejší záměr. Jelikož se spekuluje, že Dekkanští mudžahedíni neboli organizace, která se k útokům přihlásila, byla podporována Al - Kaidou.
Jestli k přesunu pákistánské armády opravdu dojde, tak to pro už nyní dost nebezpečné afghánsko-pákistánské pohraničí bude mít negativní důsledky. V současnosti je většina území pod kontrolou Talibanu. Na kmenových územích v Pákistánu postupně rozšiřuje svůj vliv díky radikální strategii, v podobě silného zastrašování místních obyvatel. Militantní skupiny se dokonce sjednotili pod názvem Tehrik-e-Taliban a vzájemně si tak v bojích pomáhají. Navíc se drží svého zákona „oko za oko…“, a tak po každém náletu vzbouřenci odpovídají v podobě sebevražedných bombových útoků. Je to problém bez řešení, jelikož na žádné vyjednávání nechtějí přistoupit.
Například v provincii Svat radikálové vraždí své odpůrce, ničí dívčí školy a obchody s hudbou. Místní vláda utekla a zbytek obyvatel tu zůstal jen proto, že nemají žádné peníze, jelikož byli živeni především turismem, který však zanikl. Lidé jsou znechuceni touto situací, ale zároveň mají strach a navíc nemají peníze a to vše nahrává do karet Talibanu, který tak každým dnem získává nové a nové příznivce.
Tím že pákistánská armáda oslabí své stavy, tak s velkou pravděpodobností dojde k častějším útokům americké armády v Pákistánu. Už nyní se to Pákistánu nelíbí a více útoků může poničit americko-pákistánské vztahy, a tím ohrozit dlouhodobé strategické cíle USA. Jelikož přes Pákistán proudí do Afghánistánu 80% amerických zásob. Rusko také pohrozilo, že zakáže zásobování přes své území. Navíc rusko-americké vztahy jsou poslední dobou na kritické úrovni.
Vleklý spor o umístění protiraketové obrany v České republice a Polsku. Snaha NATO rozšířit svůj vliv dále na východ v podobě přijmutí Ukrajiny a Gruzie či americká podpora Gruzie ve válce o Jižní Osetii jsou hlavní důvody nespokojenosti Ruska a jeho následných reakcí. Moskva varuje, že rozmístí své rakety Iskander ve své kaliningradské enklávě. Příští rok zařadí do své výzbroje nové mezikontinentální rakety. A dokonce před pár dny vpluly do Karibiku ruské válečné lodě, které zde údajně připluly na společné námořní cvičení s Venezuelou.
Pákistán si sice chce udržet pohraničí pod kontrolou, i když na kmenových územích se mu to moc nedaří, ale nerad přitom dostává příkazy od USA. Navíc se jejich zájmy velmi liší. Pro Pákistán je strategicky důležité získat nazpět svůj vliv v Afghánistánu, o který kvůli Karzaimu postupně přicházejí, a kontrolovat hrozbu ze strany Indie. K obojímu vždy používali násilí, které nyní na přání USA musí zničit. Taliban je společné dílo pákistánské tajné služby a CIA. Není proto divu, že dnes vyplouvají na povrch informace o tom, že zatímco Pákistán hojně zásoboval Guantanamo chycenými členy Al-Kaidy, tak zároveň podporoval Taliban v bojích proti NATO.
Za to, že se Pákistánu situace vymkla z rukou, může několik důvodů. Vliv Pákistánské vlády na kmenových územích byl vždy minimální. Kmeny si vládly samy a byly pouze pod dohledem politických správců. A kvůli rostoucímu vlivu Talibanu se tento systém rozpadá. Dalším negativním faktorem je příchod radikálních islamistů z celého světa právě na kmenová území. Počet arabských, uzbeckých, tádžických, čečenských a dalších bojovníků se jen stěží odhaduje od 4000 do 45 000. Do této oblasti, ale také zavítali „warlordi“ neboli vůdci afghánských bojových skupin. Tito vůdci sice pomohli USA svrhnout Taliban, ale současná situace jim velmi vyhovuje. Zaměřili se totiž na obchod se zbraněmi a drogami a svými výdělky bohatě dotují Taliban. Případný smír mezi Talibanem a Kabulem by pro ně znamenal obrovskou ztrátu. Produkce opia by velmi poklesla, a přitom jen letos se ho vypěstovalo za 2 miliardy USD.
Podle místních odborníků se naskytuje řešení v podobě kombinace síly s obnovou. Často krát došlo, že spojenci dobyli území, ze kterého se stáhli, a po čase jej opět obsadil Taliban. Proto se musí postupovat podle nové strategie a to tak, že do dobytého území se musí ihned investovat do rozvoje, protože tam neexistují žádná práva, soudy, politické strany a jen pětina populace je gramotná. Vláda se musí zajímat o tyto lidi a tím si je získá na svou stranu.

Prohlášení vůdců Talibanu a Al-kaidy
Během sedmi let války prošel Taliban změnami, kterých se pokouší využít afghánský prezident Hamid Karzai. Do čela Talibanu se totiž dostali umírněnější vůdci a ty se snaží dostat na svou stranu. O tom svědčí také nedávné prohlášení vlády: „ Vláda bude jednat s každým, kdo uznává afghánskou ústavu."
Karzai nabídl beztrestnost vůdci afghánského Talibanu Mulla Muhamed Umarovi, pokud přistoupí na společná jednání o příměří. Na něj vypsali američané odměnu 10 mil. USD, protože si myslí, že je úzce napojen na bin Ladina. Ten to ale odmítl. Jeho bratr Farúk to okomentoval slovy: „Dokud budou cizí okupanti v Afghánistánu, nezahájíme žádná jednání. Právě oni jsou příčinou problémů v zemi. Jednání nepřinese žádné ovoce, dokud budou moc držet okupanti." A hned dodal, že žádné vyjednávání nepotřebují, protože se necítí být ohroženi. "Jsme tady v Afghánistánu v bezpečí a nepotřebujeme žádné Karzáího nabídky na zajištění bezpečnosti."
Podle analytiků se Karzaí touto nabídkou snaží vtáhnout do jednání umírněné představitele Talibanu. A také se tím snaží vyvolat spory uvnitř Talibanu a podpořit tak vznik „opozičních buněk“.

Dalším důkazem toho, že se teroristi necítí být ohrožení, může být nahrávka, na které mluví představitel Al Kajdy Zawahri o tom, že za finanční krizi mohou americké války.
Zástupce velitele Al kajdy na videu na internetu uvedl, že daňoví poplatníci doplácejí na Washingtonská vojenská tažení v Iráku a Afghánistánu, které nyní způsobili finanční krizi
„ Tato krize je jedna ze série krvácení americké ekonomiky po útocích z 11. září. A tato krvácení budou pokračovat, dokud se nepřestane pošetilá americká politika brodit v muslimské krvi. Řekl Ayman al-Zawahri na videu umístěném na islámských webových stránkách.„ Peníze daňových poplatníků byly utraceny na záchranu kapitalistů a k ochraně falešných zájmů.
Na otázku, zda je Washington schopný vyřešit tuto krizi Zawahri odpověděl: „ Mohli by zmírnit ztráty, kdyby zastavili bláznivé utrácení za válku proti muslimům.“
Zawahri dále řekl, že americké vojenské operace proti domorodým militantním kmenům v Pákistánu, které spolupracují s Al Kaidou, by mohl skončit neúspěchem i navzdory tomu, že Bushova vláda poslala další vojenské jednotky do sousedního Afghánistánu.„ Varuju tě (Bushi), jestli opravdu pošleš celou svou armádu do Pákistánu a do oblasti domorodých kmenů, tak za to skončíš v pekle.“ Pronesl Zawahri na videu, které bylo doplněno o anglické titulky.
Touha po jednáních k tomu, aby pomohli ukončit válku v Afghánistánu, ukazuje neúspěch vojenských jednotek vedených Američany, které Taliban poráží. „ Tohle všechno je důkaz jejich neúspěšné křížové výpravy.“ Tímto Zahrawi poukazuje na snahu zahájit dialogy mezi afghánskou vládou a některými umírněnými představiteli Talibanu.
Video bylo vydáno 19. listopadu jako reakce na nově zvoleného prezidenta USA Baracka Obamu, kterého varoval před neúspěchem, pokud bude pokračovat v politice G. Bushe.

Na velké problémy USA s válkou v Afghánistánu poukazuje i snaha zapojit sousední Írán do války. Ten Írán, který se snaží vyrobit jadernou zbraň a ignoruje veškeré výhružky EU, NATO či USA. Ten Írán, vůči kterému se v České republice a Polsku staví protiraketové štíty. Ten Írán, kterému vládne prezident Mahmúd Ahmadínežád. Ten Írán, kterému v době prezidentské kampaně vyhrožovala Hillary Clintnová válkou.

KOMENTÁŘ:
Myslím si, že se dříve či později podaří navázat jednání s Talibanem. Jelikož záměry Talibanu se od záměru Al-Kaidy liší. Taliban se snaží myslet i na obyčejné lidi, ikdyž jenom na Paštůny. Kdežto Al- Kaida se snaží jen o terorismus a dokonce i její šaría je k tomu přizpůsobena.
Ale ať už má USA problémy jakékoliv, tak by se neměla obracet na Írán s žádostí o pomoc. Jejich psychopatický prezident je nevypočitatelný a případná pomoc by určitě nebyla zadarmo. Což by v případě umožnění dokončit vývoj jaderné zbraně byla větší hrozba pro svět než Al-Kaida.
ZDROJE:

NOVINKY, Šéfkou diplomacie USA bude Hillary Clintonová, potvrdil Obama [online], cit. [2008-12-01]http://www.novinky.cz/clanek/155662-sefkou-diplomacie-usa-bude-hillary-clintonova-potvrdil-obama.html
NOVINKY, Írán má dost materiálu na výrobu jaderné bomby [online], cit. [2008-11-20]http://www.novinky.cz/clanek/154838-iran-ma-dost-materialu-na-vyrobu-jaderne-bomby.html
NOVINKY, Rusko zařadí do výzbroje nové balistické rakety [online], cit. [2008-11-29]http://www.novinky.cz/clanek/155484-rusko-zaradi-do-vyzbroje-nove-balisticke-rakety.html
NOVINKY, VIDEO: Ruské válečné lodě jsou v Karibiku, poprvé od studené války [online], cit. [2008-11-25]http://www.novinky.cz/clanek/155174-video-ruske-valecne-lode-jsou-v-karibiku-poprve-od-studene-valky.html
NOVINKY, Na americký štít chce zamířit rakety i Bělorusko [online], cit. [2008-11-14]http://www.novinky.cz/clanek/154451-na-americky-stit-chce-zamirit-rakety-i-belorusko.html
AKTUALNE, Experti: Největší výzvou nového prezidenta je Pákistán [online], cit. [2008-10-11]http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=618902
AKTUALNE, Pákistán zvažuje přesun armády k hranicím s Indií [online], cit. [2008-12-01]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=623567
AKTUALNE, Pákistánský novinář: Zbídačení lidí nahrává radikálům [online], cit. [2008-10-06]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=618492
AKTUALNE, Reportáž z Pešávaru - S Tálibánem za dveřmi [online], cit. [2008-09-06]http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tereza-engelova.php?itemid=4476
AKTUALNE, Afghánistán na rozcestí. Bude "hodný a zlý" Taliban?[online], cit. [2008-11-17]http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=622337
REUTERS, FACTBOX: Sen. Clinton's views on foreign policy issues [online], cit. [2008-12-01]http://www.reuters.com/article/politicsNews/idUSTRE4AT2JM20081201?pageNumber=1&virtualBrandChannel=10341
REUTERS, Qaeda's Zawahri says U.S. wars behind financial crisis [online], cit. [2008-11-28]http://www.reuters.com/article/politicsNews/idUSTRE4AR1LZ20081129
REUTERS, Pakistani Taliban shrug off U.S. missile strikes [online], cit. [2008-11-26]http://www.reuters.com/article/worldNews/idUSTRE4AP4OZ20081126
REUTERS, Pakistan to move troops if Indian tensions worsen [online], cit. [2008-11-29]http://www.reuters.com/article/newsOne/idUSTRE4AS1ZH20081129